Mám všechno, a přesto nejsem šťastná… co s tím?

K napsání tohoto článku mě inspirovali tři klienti, kteří ke mně během jednoho týdne zavítali na konzultaci s téměř shodným problémem – mají v životě všechno, a přesto se cítí nešťastně, prázdně, nevidí smysl života. Moc dobře jim rozumím, sama jsem to tak ve svém životě měla.

Všechny tři klienty spojuje stejný faktor – 2 děti, docela slušná práce, partnerský vztah, dostatek  peněz. Zvenku a pro společnost naprostý ideál jako vystřižený z reklamy na stavební spoření, ale uvnitř… uvnitř se děje peklo!

Pocity naprosté zoufalosti, nekonečného trápení, bolesti a taky všudypřítomných pocitů viny!

Nechápou, proč se tak cítí, ze všech sil se snaží své pocity zlomit, vždyť všechny jejich životní okolnosti je nabádají k tomu, aby byli šťastní…!

Bojí se komukoli říct, co prožívají, protože si myslí, že budou odsouzeni za to, že si dostatečně neváží toho, co mají. Přece tisíce lidí se mají objektivně mnohem hůř než oni!

Jenže netuší, že takové pocity, jaké prožívají oni, prožívá obrovská řada dalších lidí… Točí se v začarovaném kruhu pocitů viny a nevědí, jak z něho ven!

JAK JE TO MOŽNÉ?

Docela jednoduše! Žijeme v době, kdy si neseme vzorce svých rodičů a prarodičů, na čemž by nebylo nic divného až na to, že my žijeme v kompletně jiných životních podmínkách než žili oni.

Cítíme, že následovat vzor svých rodičů nevede ke štěstí a není nám v tom dobře, jenže co dělat, když v hlavách máme nahráno, že “děti, manželství, slušná práce a dostatek peněz” nám mají přinést štěstí.

Žijeme v době, která je přelomová – všechny staré vzorce se lámou a my tápeme, protože nemáme před sebou funkční vzory. Nemáme se kam koukat, a proto horko těžko hledáme vlastní cestu.

Trápíme se – většinou sami a potichu, aby o tom nikdo nevěděl, když všichni žijou tak “úžasný” život plný dobrodružství a radosti (bohužel jenom podle fotek na Facebooku).

Myslíme se, že jedině my máme takové problémy, ostatní jsou v pohodě, a proto bychom si vůbec neměli stěžovat.

Na to nemáme právo! Nemáme právo na to se necítit dobře!

CO S TÍM?

Většina trápení vzniká z faktu, že se bičujeme za to, jak se cítíme! Neustále si vyčítáme, že bychom se neměli cítit tak, jak se cítíme!

Chceme všechny negativní pocity potlačit, odstranit, hlavně se jich zbavit… nechceme se cítit špatně a čím víc tlačíme, tím hůř se cítíme…

Znamená to jen, že nám naše vnitřní kontrolky bijou na poplach – někde ve svém životě jdeme sami proti sobě! Naštěstí tyhle kontrolky máme, a i když se pro nás projevují nepříjemným způsobem, díky bohu za ně!

Když k nim obrátíme postoj, vezmeme je “za ruku” a zeptáme se, co nám nesou za zprávu, dokáží nás vystřelit opět na NAŠI VLASTNÍ CESTU – tu opravdovou, tu, kterávede ke štěstí a naplnění. Ne tu, kterou nám nevědomky nacpali do hlav naši rodiče, učitelé, společnost, média, Facebooky, reklamy, kolegové, sousedé, …

Tedy začněme respektovat naše “kontrolky” – naše negativní pocity. 

Když nám v autě vysvitne kontrolka, ani nás nenapadne ji tam nechat svítit, zahnat ji, dělat, že ji nevidíme nebo na ni nadávat. Okamžitě problém buď sami opravíme a nebo jedeme do servisu. Jak je možné, že ke svým vlastním “kontrolkám” se chováme jinak?

Pokud se sami dlouhodobě utápíte v negativních pocitech, nebojte si říct o pomoc. S velkou pravděpodobností si v této fázi již sami nepomůžete.

Čas běží a vy se ukrádáte o chvilky, které byste mohli prožít v radosti. Pomocná ruka ve formě koučinkové konzultace Vám pomůže projít toto stinné období a navrátit Vás na svou vlastní cestu.

Proč se neustále trápit, když Vám může být jednoduše dobře?

Komentáře