Ženo, jak to máš se svým tátou?

My ženy jsme dost často tvrdé na své mámy…i když (logicky) víme, že to měly těžké a že se v průběhu našeho dětství nemohly chovat jinak, moc nám chyběl ženský vzor, otevřené srdce, hřejivá láska a pochvala z úst ženy, která pro nás znamenala celý ženský svět.

Jsme na mámy příliš přísné! Zcela logicky! Zrcadlí nás – kompletně!

K tatínkům býváme shovívavější. Stačí nám od nich méně. Pokud tedy dcera měla to štěstí a otec v jejím dětství figuroval…

Pokud táta se svou dcerou trávil čas, bral ji s sebou do práce, sportovat, věnoval se jí… občas prohodil pár milých slov a dcera měla pocit bezpečí a opory, vysloužil si razítko “Pán Bůh” a …razítko je razítko! Těžko se sundává dolů. 

Je jasné, že když v dospělosti přijde jakýkoliv muž, mozek ženy jej začne okamžitě kritizovat, protože… kdo překoná “pána Boha”?

Z dětství do dospělosti…

Život se rozjede a dceři se začnou ve vztazích s muži odehrávat podivné scénáře…

Začne tedy chodit na terapie, kde okamžitě spustí sáhodlouhé výlevy o své matce, protože … tam cítí křivdu, tam je spousta divokých emocí. “Otec ne. Ten byl skvělý. Ten se mi věnoval.” 

Ehm… no jenže… nikdy není nic černobílé a ve vztazích platí tím tuplem fifty fifty!

Jak poznáte, že pod kobercem může být ukrytý “poklad” ve formě ‘nezdravého pouta s tátou’?

  • málokterý muž vás zaujme – u všech najdete nějakou chybičku,
  • máte (podvědomý) strach z mužské energie – v běžném životě se mužům vyhýbáte,
  • ve vztahu vám to nefunguje – můžete být schopná vytvořit i dlouholetý vztah, ale cítíte, že to není ONO – partner pro vás není dost dobrý a máte pocit, že “někde jinde by to mohlo být mnohem lepší, naplnější”,
  • nikdy jste nebyla skutečně zamilovaná,
  • nechcete se vdávat,
  • ke svému tátovi cítíte (až nezdravý) obdiv,
  • očekáváte, že se o vás muž postará,
  • nefungují vám peníze,
  • nefungují vám peníze a vztah dohromady – když jste sama, peníze k vám jdou… když je v dohledu mužská energie (partner), proud peněz utichne nebo zeslábne.

Co s tím?

To nejdůležitější: Přiznat si to a začít vidět Pravdu. 

Možná není nutné hluboce v sobě zkoumat, KDE, JAK a PROČ to vzniklo, ale uvědomit si a jasně si pojmenovat, jak to máte. Je mnoho nevědomých slibů a úmluv, které jste si jako malá holčička mohla s tatínkem vyměnit.

Možné podvědomé vzorečky:

Jsem stále závislá na svém otci. Otec je pro mě stále na prvním místě. Slíbila jsem tátovi, že tady budu pro něj. Žádný muž mého tátu nepřekoná. Jsem zodpovědná za to, jak se táta cítí. Táta se o mě vždycky postará. Na tátu se můžu vždycky spolehnout. Pro tátu jsem ta NEJ holčička.

Pravda osvobozuje! VŽDYCKY!

Většina žen teď “maká ostošest” na své ženské stránce a řeší mámu. To samozřejmě není špatně. Pokud vás ale brzdí cokoliv v partnerských vztazích, musíte mrknout na tátovu stranu (ne náhodou máme rodiče dva 😉), i když vám přijde, že tenhle vztah máte naprosto čistý a v pořádku.

Když si nebudete vědět rady, klidně napište nebo se objednejte na osobní konzultaci.

Držím vám palce, ať všechna svazující pouta brzy rozpustíte! 🖤